Konstrukce podmíněného překladu
Verze z 8. 10. 2012, 17:02, kterou vytvořil Zdeno Sekerák (diskuse | příspěvky) (1 revízia: unit string)
Direktivy podmíněného překladu umožňují vytvářet rozdílné programy z téhož zdrojového textu, pouze na základě definice podmiňujících symbolů.
Existují základní dvě konstrukce:
- {$IFxxx} ... {$ENDIF}
- {$IFxxx} ... {$ELSE} ... {$ENDIF}
- IF ... ENDIF
Konstrukce {$IFxxx} ... {$ENDIF} způsobí, že zdrojový text mezi {$IFxxx} a {$ENDIF} bude kompilován pouze v případě, že podmínka specifikovaná v {$IFxxx} je pravdivá (True).
Je-li podmínka nepravdivá (False), zdrojový text mezi oběma direktivami je ignorován.
IF ... ELSE ... ENDIF
Konstrukce {$IFxxx} ... {$ELSE} ... {$ENDIF} způsobí,:
- že zdrojový text mezi {$IFxxx} a {$ELSE} bude kompilován, jestliže podmínka v {$IFxxx} je pravdivá (True), nebo
- že zdrojový text mezi {$ELSE} a {$ENDIF} bude kompilován, jestliže podmínka v {$IFxxx} je nepravdivá (False).
Podmíněné konstrukce lze vnořovat maximálně do úrovně 16.
V každém souboru musí být počet výskytů direktiv {$IFxxx} a {$ENDIF} shodný.
- Viz také
- $ELSE